Na rozloučení při odchodu do důchodu

Mám teď úkol nesnadný,

napsat přání skromné,

není k svátku, k narození,

má se loučit za mne.

Má se loučit za nás všechny

s panem Florianem,

do důchodu odchází,

smutnými se stanem. 

Vždyť jak voda utekly

léta, co jsme spolu,

léta, kdy nás život vedl

nahoru i dolů.

Prožili jsme spolu mnoho,

ale za ten čas,

nikdy jsme ho neslyšely,

že by zdvihl hlas.

Nikdy nebyl hrubý, mstivý,

vždy se koukal hezky,

i když druhý v jeho kůži,

už by metal blesky.

Tak Vám pane Floriane,

za to všechno děkujem,

ať jste zdravý, spokojený,

do dalších let vinšujem.